Jdi na obsah Jdi na menu
 


53. Kapitola

4. 1. 2014

 Trvalo několik minut, než to všem došlo. Pak se Héfaistovi

táborníci začali vyptávat jeden přes druhého. Kdo jsou ti čtyři
další polobohové? Jak dlouho potrvá stavba lodě? Proč nemů­
žou jet do Řecka všichni?
„Hrdinové!“ Cheirón zabušil kopytem do podlahy. „Všech­
ny podrobnosti ještě nejsou jasné, ale Leo má pravdu. Bude
potřebovat vaši pomoc se stavbou Arga II. Možná je to největší
projekt, do kterého se srub číslo devět kdy pustil, ještě větší než
ten bronzový drak."
„Zabere to nejmíň rok,“ odhadovala Nyssa. „M ám e tolik
v •, *•
času:
„M ám e nanejvýš šest měsíců,“ prohlásil Cheirón. „Měli byste
vyplout za letního slunovratu, kdy je síla bohů největší. Kromě
toho nemůžeme věřit bohům větru a letní větry se dají nejsnáz
zvládnout. Později byste už možná Giganty nestihli zastavit.
Musíte se vyhýbat putování po zemi, používat jen vzduch a mo­
ře, takže toto plavidlo je dokonalé. Jason je syn boha nebes...“
Větu nedořekl, ale Leo si domyslel, že Cheirón myslí na své­
ho ztraceného svěřence Percyho Jacksona, Poseidonova syna.
Ten by se na tu cestu taky hodil.
Jake Mason se obrátil k Leovi. „N o, jedno je jasné. Odted
jsi hlavním instruktorem srubu ty. Tohle je ta největší pocta,
jakou kdy héfaistovci měli. Je někdo proti?“
Nikdo nebyl. Všichni bratři a sestry se na něj usmáli a Leo
skoro cítil, jak se láme prokletí jejich srubu, jak se rozplývá
bezmoc.
„Takže je to schválené,“ oznámil Jake. „Vůdcem jsi ty.“
Leovi pro jednou došla řeč. Od té doby, co mu umřela má­
ma, žil na útěku. Ted našel domov a rodinu. A taky práci.
A i když to Lea děsilo, nesvádělo ho to už utíkat - ani trochu.
„No,“ poznamenal jenom, „pokud si mě volíte za vůdce, tak
musíte být ještě větší blázni než já. Tak jdeme na to, postavíme
ten parádní válečný stroj!“